Katedra letectva se ve své výzkumné činnosti zabývá především problematikou simulátorů podporujících výuku předmětů, které zabezpečuje. Jedná se v prvé v prvé řadě o simulační nástroj, sestávající ze 4 kabin generického podzvukového letounu vybaveného standardním přístrojovým vybavením pro lety IFR a a p​okročilým autopilotem. Softwarovým základem simulátoru je jednoduchá a a především velmi levná hra, propojení mezi software a hardware je zajištěno zajištěno pomocí programu SIOC a dalších. Simulační nástroj není schopný simulovat použití palubních zbraní.

Každé pracoviště může pracovat samostatně, nebo být připojeno do sítě k plnění společných misí s ostatními pracovišti. Kromě toho lze na dalších připojených počítačích nainstalovaným potřebným softwarem simulovat např. let dalších letounů ve skupině, pracoviště instruktora nebo pracoviště případných letounů-oponentů.

Tato variabilita je možná také u dalších dalších pracovišť, především na straně řídících letového provozu. Takto lze využívat/modelovat např. věžové řízení (TWR), řízení přibližovací služby (APP) či práci radarových řídících bojového použití (GCI) a další.

Na simulačním nástroji je možné cvičit následující úkoly:

Radionavigační úkoly:

• Radionavigační postupy
• Radiokorespondenci
• Odletové a a příletové procedury jednotlivých letišť
• Srovnávací navigaci (omezeně)
• Nouzové postupy (omezeně)
• Skupinové lety
• Lety na taktický námět (omezeně)​

Letecké Simulátorové Centrum

Katedra letectva Univerzity obrany vytváří a zdokonaluje unikátní taktické pracoviště čtyř pilotních kabin a dvou pracovišť ŘLP síťově propojených přes LAN pro zefektivnění výuky v předmětech Navigace, Frazeologie, Plánování letu, Letecké přístroje a podobně.

Paralelně je do LAN zapojen ještě jeden počítač sloužící pro instruktory, kteří si mohou zobrazit kompletní obraz z jakéhokoli stanoviště a kontrolovat tak postupy a případné chyby pilotů i ŘLP v průběhu cvičení. Pracuje se na současném rozšíření pracoviště instruktorů, kde bude instruktor moci vstupovat online do letové akce a měnit, tak některé parametry typu počasí, počet letounů v oblasti, zavádět chyby přístrojů a zkoumat reakce studentů na neočekávané situace za letu.

Variabilita je možná také u dalších pracovišť, především na straně řídících letového provozu. Takto lze využívat/modelovat např. věžové řízení (TWR), řízení přibližovací služby (APP) či práci radarových řídících bojového použití (GCI) a další.

Hlavní výhody simulace při leteckém výcviku:

• dostupnost – letecký simulátor není závislý na podmínkách prostředí, například počasí, ani dostupnosti letecké techniky
• opakovatelnost – simulace nepotřebuje provádět celý postup letu, ale umožnuje opakovat jen určitou část letu (např. pouze přistání)
• neexistence rizika ohrožení života – možnost nácviku všech myslitelných situací včetně nouzových bez riskování ohrožení života posádky nebo ztráty stroje
• provozní náklady – provozní náklady leteckého simulátoru jsou výrazně nižší, než u reálného letounu