Družicový snímek pořízený 23. listopadu 2021 evropskou družicí Sentinel-2 z oběžné dráhy ve výšce téměř 800 km nad zemí zobrazuje Brno a jeho nejbližší okolí. Snímek je složen ze tří spektrálních pásem, které byly pořízeny ve viditelné části elektromagnetického spektra a jsou zobrazeny pomocí kanálů R, G a B. Prostorové rozlišení snímku, tedy velikost nejmenšího obrazového prvku – pixelu, je 10 metrů. To však neznamená, že na snímku rozeznáme objekty o této velikosti.

 

Na snímku, který poskytuje téměř přirozené barvy, jak bychom je vnímali vlastníma očima, můžeme snadno rozeznat dohněda zbarvené lesy nebo zelená a světle hnědá pole. Městská zástavba je typická odstíny šedé, v některých částech jsou viditelné červené střechy. Můžeme rozeznat i typickou pravidelnou síť městských ulic. V severozápadní části snímku je snadné rozeznat tmavou plochu přehrady v Bystrci, a to díky velkému pohlcení záření vodní hladinou. V jihovýchodní části snadno najdeme letiště v Tuřanech, a to zejména díky světlému odstínu a charakteristickému tvaru přistávací dráhy a pojezdových ploch.

 

Družicový snímek pořízený 31. prosince 2021 evropskou družicí Sentinel-2  ukazuje krajinu kolem Brna v neočekávaných barvách. Na první pohled zarazí nezvykle červená barva vegetace, tedy lesů, polí a luk. Je to způsobeno skutečností, že ta část družicových dat, kde se projevuje výrazná odezva vegetace, je znázorněna pomocí červeného kanálu. Jiné části dat (takzvaná spektrální pásma), kde se silněji či slaběji projevují  jiné části krajiny, jsou znázorněny pomocí zeleného a modrého kanálu. Proto je tento snímek označovaný jako kompozice v nepravých barvách.

 

Rozlišení tohoto snímku je 10 metrů, což umožňuje rozeznat městskou zástavbu, strukturu porostů uvnitř lesů i dálnici na jižním okraji Brna. Snímek ukazuje zimní krajinu, sice bez sněhové pokrývky, přesto se spící vegetací. Světlejší červenou barvou jsou viditelné ozimé plodiny na polích, lesy jsou tmavě červené. Vodní plocha Brněnské přehrady je výrazně viditelná díky pohlcení záření a tedy  tmavé barvě. Nízké zimní slunce zvýrazňuje výškopis krajiny díky delším stínům.

 

 

Družicový snímek pořízený 8. srpna 2021 družicí Sentinel-2 ukazuje Brno v situaci, kterou na družicových snímcích nevídáme často. Ne však kvůli tomu, že by tyto situace nenastávaly často, právě naopak. Oblaka se nad Brnem v některých částech roku vyskytují velmi často, někdy zakrývají zemský povrch úplně. Tyto snímky však většinou nejsou prezentovány právě pro jejich malou využitelnost pro účely dokumentace dění na zemském povrchu. Provozovatelé družicových systémů většinou do svých archívů ukládají pouze snímky bez oblačnosti, snímky s takovouto oblačností nejsou příliš využitelné a zbytečně zabírají místo. Data pořizovaná v rámci programu Copernicus, což je i případ tohoto snímku družice Sentinel-2, jsou však archivována všechna bez ohledu na pokrytí oblačností.

 

V některých částech světa a určitých obdobích roku se však hustá oblačnost vyskytuje neustále, což například brání využití snímků k mapování daného území. Proto mají velký význam data pořizovaná v mikrovlnné části elektromagnetického spektra, jinak řečeno data radarová, která pronikají oblačností. Družice s radarovými senzory navíc mohou pořizovat snímky i v noci.

 

Družicový snímek pořízený 17. srpna 2022 družicí Sentinel-1 ukazuje Brno tak, jak se projevuje v mikrovlnné části elektromagnetického spektra. Jedná se o radarový snímek, tedy snímek pořízený aktivním senzorem, který nepřijímá pasívně záření, ale používá vlastní zdroj mikrovlnného záření a přijímá odraz tohoto záření od objektů na zemském povrchu.

 

Vzhled radarového snímku, který tímto způsobem vznikne, závisí kromě jiného na intenzitě těchto odrazů. Místa se silnějšími odrazy se zobrazí jako světlé pixely, místa se slabšími odrazy pak jako tmavší pixely. V některých případech se z některých míst signál nemusí k anténě na družici vrátit vůbec a tato místa na snímku jsou pak patrná díky černým pixelům. To je případ brněnské přehrady, která je velmi dobře patrná právě díky černé barvě, protože vodní hladina odrazila veškeré záření mimo dosah antény družice. K podobnému jevu dochází i na větších betonových a asfaltových plochách, což je případ letiště v Tuřanech, které je díky tomu také dobře patrné. Velmi světlé pixely na snímku jsou výsledkem silného odrazu záření od budov ve městě.